Okolo Třeboně koně se napásli už,

pastevec ze žalu opil se, popadl nůž;

milá ho nechtěla

a to se nedělá

z bodnejch ran krvácí teď;

jí čeká hnědá zem

jeho zas vězeňská šeď.

Náchodskej zámeček vršku je kulatýho,

pod ním na náměstí děje se něco zlýho:

chlapík tam na zem pad,

neměl ho nikdo rád,

no prostě těžká schíza;

hrst prášků spolykal,

marná je dialýza.

Tak každej vraždí si, morduje jak jen umí,

svědomí předstírá, že tomu nerozumí;

skončila nevinnost,

vztek v zubech drtí kost,

výčitky nezloměj vaz;

sám autor zbaběle

zezadu zabíjí čas.